|
|
Porovnání tvorby cytokinů novorozeneckými leukocyty dětí zdravých a alergických matek.
Dusilová, Adéla ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Janatková, Ivana (oponent)
Rostoucí incidence alergických onemocnění u dětí by mohla být způsobena senzibilizací nezralého imunitního systému během intrauterinního vývoje. Několik významných vědeckých prací prokázalo schopnost buněk pupečníkové krve odpovídat zvýšenou proliferační aktivitou na stimulaci běžnými alergeny. V návaznosti na tyto poznatky předkládaná studie sleduje tvorbu cytokinů hrajících roli v pro i proti alergenním ladění imunitního systému. Buňky pupečníkové krve byly stimulovány polyklonálními aktivátory (fytohemaglutinin) a běžnými alergeny (ovalbumin, bojínek, bříza, roztoč). Následně pak byla sledována tvorba cytokinů využitím vybraných metod, které odrážejí různá stádia aktivace buňky - na úrovni mRNA pomocí kvantitativního real time PCR (qRT-PCR), detekcí přítomnosti intracelulárních cytokinů v jednotlivých buněčných subpopulacích průtokovou cytometrií a měřením koncentrace cytokinů v supernatantech kultur CBMC pomocí ELISA metody. Dosažené výsledky poukazují na velmi slabou schopnost uvedených běžných alergenů (bojínek, bříza, roztoč, ovalbumin) stimulovat CBMC k tvorbě cytokinů sledovaných všemi uvedenými metodickými postupy. Ačkoliv jsme nepozorovali signifikantní rozdíly v produkci cytokinů (IL-2, IL-4, IL-10, IL-12, IL-13, IL-17, IFN-γ, TGF-β) CBMC po stimulaci alergeny (OVA, BOJ, BRI, ROZ) mezi...
|
|
|
Odlišné vlastnosti buněk pupečníkové krve novorozenců zdravých a alergických matek
Vlasáková, Kateřina ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Prevalence alergie narůstá a stává se čím dál větším problémem nejen medicín- ským, ale i sociálním a ekonomickým. Nejefektivnější způsob jak minimalizovat rozvoj alergických onemocnění představují preventivní opatření. V posledních letech se mnoho studií snaží potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že včasné podání probiotických bakterií novo- rozencům a těhotným ženám před porodem by mohlo mít preventivní účinky na rozvoj alergie. V České republice se pro prevenci vzniku alergií dlouhodobě používá probiotický kmen Escherichia coli O83:K24:H31 (EC O83), který je registrován Státním zdravotním ústavem pro kontrolu léčiv pod název Colinfant Newborn, který je pediatrům dlouhodobě znám a používají jej proti různým průjmům. Cílem této práce bylo objasnit vliv působení EC O83 na CBMC (mononukleární frakce leukocytů pupečníkové krve, "cord blood mononuclear cells") a porovnat schopnost buněk pupečníkové krve dětí zdravých matek (děti s relativně nízkým rizikem vzniku aler- gického onemocnění) a alergických matek (děti s vysokým rizikem vzniku alergie) tvořit cytokiny v odpovědi na stimulaci EC O83. Stimulace fytohemaglutininem byl použita jako pozitivní kontrola, Escherichia coli Nissle 1917 jsme zařadili jako referenční probiotický kmen, který je v zahraničí podstatně známější než EC O83. Produkce cytokinů...
|
|
|
Porovnání tvorby cytokinů novorozeneckými leukocyty dětí zdravých a alergických matek.
Dusilová, Adéla ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Janatková, Ivana (oponent)
Rostoucí incidence alergických onemocnění u dětí by mohla být způsobena senzibilizací nezralého imunitního systému během intrauterinního vývoje. Několik významných vědeckých prací prokázalo schopnost buněk pupečníkové krve odpovídat zvýšenou proliferační aktivitou na stimulaci běžnými alergeny. V návaznosti na tyto poznatky předkládaná studie sleduje tvorbu cytokinů hrajících roli v pro i proti alergenním ladění imunitního systému. Buňky pupečníkové krve byly stimulovány polyklonálními aktivátory (fytohemaglutinin) a běžnými alergeny (ovalbumin, bojínek, bříza, roztoč). Následně pak byla sledována tvorba cytokinů využitím vybraných metod, které odrážejí různá stádia aktivace buňky - na úrovni mRNA pomocí kvantitativního real time PCR (qRT-PCR), detekcí přítomnosti intracelulárních cytokinů v jednotlivých buněčných subpopulacích průtokovou cytometrií a měřením koncentrace cytokinů v supernatantech kultur CBMC pomocí ELISA metody. Dosažené výsledky poukazují na velmi slabou schopnost uvedených běžných alergenů (bojínek, bříza, roztoč, ovalbumin) stimulovat CBMC k tvorbě cytokinů sledovaných všemi uvedenými metodickými postupy. Ačkoliv jsme nepozorovali signifikantní rozdíly v produkci cytokinů (IL-2, IL-4, IL-10, IL-12, IL-13, IL-17, IFN-γ, TGF-β) CBMC po stimulaci alergeny (OVA, BOJ, BRI, ROZ) mezi...
|
host ::
RSS.